Kolik procent příjmu platí Češi za bydlení?

Mladí Češi ve věku od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy či platu více než ve většině vybraných států západní Evropy, informovala před nedávnem Česká tisková agentura. A data, která její zprávu doprovázejí, jsou skutečně svým způsobem alarmující.

Za byt o velikosti asi 60 čtverečních metrů, tedy typické 2+1 ideální pro pár či rodinu s jedním dítětem, zaplatí v průměru téměř 40 % z mediánu hrubé mzdy (17 700 Kč ze 46 000 Kč). Jenže to je v absolutních číslech více než musí ve svých peněženkách najít jejich stejně staří vrstevníci v zemích, jako jsou Německo, Rakousko nebo Francie.

Rčení „ve dvou se to lépe táhne“ platí o řadě životních aspektů, o bydlení však obzvlášť

Kolik lidí bere příspěvek na bydlení?

Když politici na začátku devadesátých let slibovali, že západ jednou doženeme, nejspíše nečekali, že ho dokonce i předeženeme. Jen to bude v nelichotivých statistikách. V nejhorší situaci jsou u nás tzv. singles či rodiči samoživitelé, protože uhradit nájem z jednoho platu je mnohem složitější než ze dvou.

Sluší se zmínit, že ti, kdo na své bydlení vynakládají přes 30 % příjmů, mají nárok získat od státu příspěvek na bydlení. Nyní tak činí asi 283 500 domácností, což je ohromující číslo. Patři mezi ně i vysokopříjmoví OSVČ s luxusními byty v Praze, což oprávněně část lidí kritizuje. Podmínky se proto budou brzy měnit.

Jaké jsou nájmy v Rakousku nebo Německu?

Jaká je situace za hranicemi? Například podle rakouského statistického úřadu činí mediánová mzda ve stejné věkové skupině zhruba 90 tisíc korun, průměrné nájemné 15 850 Kč, tedy v absolutních číslech méně než v Česku. A jakmile začneme počítat relativní poměry, začne celá situace vypadat ještě hůře. Mladí Rakušané totiž utratí za nájem jen přibližně 18 % hrubého příjmu. Na koníčky, zábavu, další vzdělávání, cestování nebo spoření jim tedy zbyde více než dvakrát tolik.

Bydlení s výhledem na alpské vrcholky bývalo synonymem luxusu, teď může být klidně dostupnější než v českých krajských městech

Obdobná situace je v současnosti u našich západních sousedů. Ti za sedmdesátimetrový byt běžně zaplatí okolo 15 tisíc korun (600 eur), nicméně medián mezd mladých lidí činil přes 100 000 Kč měsíčně. V podobně problematické situaci jako Češi jsou aktuálně třeba Italové, kteří na bydlení vydají okolo poloviny svých příjmů. Země navíc stále bojuje s vysokou nezaměstnaností, a to především mezi absolventy.

Růst cen bydlení táhnou energie

Dosud jsme se stále bavili zejména o výdajích za nájemné bez dalších nutných položek, jako jsou služby a energie. Podle dat zveřejněných Českým statistickým úřadem v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně celkové výdaje domácností na bydlení o 21,7 %! Čisté příjmy domácností přitom rostly jen o 7,7 %. Reálně tak většině z nás zůstává v peněženkách po zaplacení pravidelných účtů stále méně a méně.

Příčinu nehledejme v majitelích bytů. Ceny plynu totiž meziročně vyskočily o cca 44 %, elektřiny o 26 % a vody o 12 %. Řada majitelů ze solidarity s dlouhodobými nájemníky nezvedala ceny nájemného ani o inflaci. Koneckonců, již v minulosti jsme upozorňovali na to, že zákon na tyto případy specificky pamatuje a navýšení o řádově desítky procent ani neumožňuje.

Ten, kdo bydlí ve vlastním bytu či rodinném domu, a již splatil případný hypoteční úvěr, má vyhráno. Jeho náklady na bydlení činily v průměru „jen“ 14 % celkových čistých příjmů.

Boj s chudobou na všech úrovních

Alarmující průzkum vydala loni společnost Instant Research. Ta totiž zjistila, že přibližně jedna pětina českých rodin vydá na bydlení celé tři čtvrtiny svých čistých příjmů. Do této statistiky bude sice do nějaké míry promlouvat šedá ekonomika, kdy zejména u nižších sociálních vrstev část jejich příjmů oficiálně neexistuje. I tak je ale třeba mít se na pozoru. Pokud někomu po zaplacení všeho zůstane jen čtvrtina příjmu, ze které musí živit sebe a případně i své potomky, je nepravděpodobné, že bude schopen platit nečekané výdaje a případně ještě tvořit nějaké rezervy na horší časy. Zdá se tedy, že tyto pomyslné horší časy nastaly pro část společnosti právě nyní. A řešení je v nedohlednu.

Asi 15 % Čechů nemá žádnou životní rezervu, dalším 15 % by vystačila na méně než měsíc života

Jako by to tak trochu připomínalo i stav české ekonomiky, respektive výhled státního rozpočtu pro rok 2025. Mandatorní a kvazimandatorní (tedy ty, které stát sice teoreticky zaplatit nemusí, prakticky však ano) tvoří neuvěřitelných 93 % z aktuálního návrhu státního rozpočtu pro příští rok. To znamená, že vláda může fakticky operovat jen se 7 % svěřených prostředků a prakticky tím ztrácí kontrolu a prostor pro jakoukoliv vlastní politiku. Stejně jako rodiny, které utrácejí za bydlení moc, ztrácejí kontrolu nad svými životy a propadají se často do dluhové spirály.

Najít spolehlivého a solventního nájemníka, který nebude mít do budoucna problém splácet domluvené nájemné a podílet se na pravidelné údržbě bytu, je čím dál tím složitější. Společnost Flat Service vám s tím ráda pomůže. Naše služby Partner a Garant vám umožňují pronajímat bez rizika a starostí. Chcete vědět více? Zavolejte nám na +420 277 000 330 nebo napište na e-mail sales@flatservice.cz. Rádi si váš byt prohlédneme a spočítáme, za kolik ho dokážeme bezpečně pronajmout.