Diskuze o tom, že by bylo vhodné, aby měl stát přesnější a aktuálnější data o bytech v České republice, se vedou již řadu let. Existovalo několik návrhů, jak požadovaného stavu docílit, od širšího sběru údajů při tzv. sčítání lidu až po evidenci prostřednictvím údajů od dodavatelů energií. Faktem ale zůstává, že jediný způsob, jak zajistit kompletnost databáze bytových jednotek v Česku, je poctivé zaznamenání do základních registrů.
Právě s plánovanou novelizací zákona o základních registrech se počítá ve střednědobé budoucnosti, nejspíše v příštím roce. První fáze doplňování evidence bytů by se měla rozběhnout do roku 2029, zcela funkční by pak rozšíření registru mělo být pro Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2031.
Změna a rozšíření, nikoliv revoluce
Proč píšeme o rozšíření? Český úřad zeměměřický a katastrální totiž již od roku 2012 spravuje RÚIAN neboli Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Stát v něm eviduje a jednoznačně identifikuje domy a adresy.
Jenže nové evropské nařízení o statistice o obyvatelstvu, domech a bytech (zkracované ESOP či ESOPH) požaduje, aby členské státy Evropské unie poskytovaly pro centrálně vedenou statistiku minimálně každé tři roky data o konkrétních bytech. Některé dílčí statistiky jsou dokonce aktualizovány na každoroční bázi. A právě tady má Česko dlouhodobou mezeru, kterou by bez změn registrů nebylo schopné plnit.
Nové nařízení umožní objektivnější porovnání situace na trhu s bydlením s okolními evropskými zeměmi
Stát totiž v současnosti v katastru eviduje parcely a budovy, ale nevidí „dovnitř“ – nemá informace o tom, kolik je v bytových domech unikátních bytových jednotek či jak jsou velké. Cílem je tedy začít evidovat čtyři základní popisné technické údaje o bytových jednotkách.
Jde o kód bytu, tedy jednotné ID automaticky přidělované systémem; číslo bytu v rámci stavebního objektu; podlaží, na kterém je byt umístěn; a v neposlední řadě o užitnou plochu jednotky.
Nejde o sběr osobních údajů
Český úřad zeměměřický a katastrální naopak zdůrazňuje, že informace o aktuálním vlastníkovi, uživateli, nájemníkovi nebo třeba vybavení nemovitosti se do „registru bytů“ zapisovat nebudou. A není to ani v dlouhodobém plánu.
Cílem státu totiž není „špehovat“ individuální vlastníky, ale zajistit flexibilnější plánování bytové politiky. V současnosti totiž musí vláda vycházet z údajů ze sčítání lidu, které přitom mohou být až deset let staré. V neposlední řadě je rozšířená databáze nezbytná také k plnění již zmiňovaného nařízení Evropské unie.
Zajímají vás novinky ze světa realit a investic do nich? Sledujte blog společnosti FLAT SERVICE, která je již druhou dekádu spolehlivým partnerem majitelů nemovitostí v Praze. Zajišťujeme komplexní služby profesionální správy nemovitostí v rámci programů Partner a Garant. V případě zájmu o nezávaznou kalkulaci nás neváhejte kontaktovat na telefonním čísle +420 277 000 330 či e-mailu sales@flatservice.cz.
